Vše začalo docela nenápadně při změně termínu našeho jubilejního galavečera. Jeden z mých hrudních obratlů se rozhodl, že se mu nelíbí pracovní nasazení v lese, a raději se nechal zneschopnit bukovou větvičkou spadlou ze stromečku, jehož letokruhy spočítal mistr Mirásek na 130 let. Jelikož se většina WorWaných rozhodla, že by moje maličkost neměla na této významné kulturní události chybět, dospěli jsme k náhradnímu termínu, jež byl stanoven na apríla.

… pro pokračování ve čtení klikněte tady… →

Kamarádi, tentokrát jsem se rozhodl příliš neváhat a sesmolit pár vět o dnešních Stvořidlech hned po návratu z vody. Za prvé si ještě poměrně živě pamatuju, co jsme tam dělali, za druhé je mi celkem jasné, že zítra se mi už nebude chtít. A protože nějaký obsáhlejší článek o akci, která trvala zhruba tři a půl hodiny, se cucá z prstu docela blbě, vezmu to od úplného začátku.

Že by se … pro pokračování ve čtení klikněte tady… →

Vážení přátelé!

Rok se sešel s rokem a něco – a pomalu se přiblížil další z našich tradičních mejdanů, takzvaný Galavečer. Jak jsme ke svému překvapení zjistili, ti z nás, kteří na základní škole příliš nedávali pozor a nenaučili se počítat dál, než do deseti, budou mít od příštího ročníku problém. Ano – letošní totiž bude už desátý! Proto jsme se rozhodli, že tentokrát zavzpomínáme a vrátíme se na samý začátek. … pro pokračování ve čtení klikněte tady… →

Rok se sešel s rokem a před WorWaními vyvstal opět jeden z nejnáročnějších úkolů každého podzimu – totiž porážka prasete, neboli zabíjačka. Což o to, samotnou exekuci, tu už zvládáme celkem na pohodu (hlavně teda Slůňa), ale ty věci, které to všechno provázejí…

No posuďte sami: Letos jsme si odbývali premiéru ve Vilémovicích, kde si nový občan, soused Babička, pořídil statek. Nevím, jak to udělal, ale místní ho tam zřejmě … pro pokračování ve čtení klikněte tady… →

Je to sice už trochu mimo, ale vzpomněl jsem si na jednu letošní WorWaní akci, která, myslím, docela stojí za zaznamenání. Jednoho dne (bylo to někdy počátkem jara) přišel na zkoušku pan Bábe a pravil, že má tetu. To nám připadalo celkem normální. Bábe ale pokračoval a vypadlo z něj něco v tom smyslu, že ta teta bydlí na Vranově, vlastní tam penzion, organizuje spoustu akcí (v podstatě vlastně šéfuje celej Vranof) a … pro pokračování ve čtení klikněte tady… →

S odstupem 14ti dnů bych v krátkosti zavzpomínal na to, co se událo během jednoho podzimního víkendu v termínu od 30.9.-2.10.2016. Plán co sklouznout byl neustále měněn, ale cíl byl od začátku stejný – být hlavně spolu, na vodě a přežít. Měnilo se za pochodu vlastně úplně vše. Smekám před Bóooďou (nové označení pro Daníkn-hajnekn-kamion), který už musí mít v jeho kebuli komplet všechna vodní řečiště v Rakousku i Německu (Čech, Slovenska, Chorvatska, Polska) – je divnej.

… pro pokračování ve čtení klikněte tady… →

Kdo byl na táboře: Kubajs, Davča, Šíma, Venda a Jája. Vedoucí, Daník, Dejv. Jeli jsme na tábor k Domanínskému rybníku. Než jsme se stačili zabydlet, už začala první hra. Taťka nám řekl pravidla. Začalo to tak že jsme přešli přes potok. Pak jsme běželi do lodi která byla vyrobená z provazů. Tam jsme vzali jednu věc a běželi jsme k Dejvovi, ale museli jsme dávat pozor, aby nás nesežral … pro pokračování ve čtení klikněte tady… →

(Wojujᶏcy chłopak napisał…)

Samá voda, zábava, muzika, a gigantů mysli, kteří by o tom všem byli schopni zanechat písemnou zmínku, ne a ne. Tedy:

Poslechnětež baladu o jednom červencovém výletě. Celá akce se konala v duchu legendární filmové hlášky: „To je dost, žes nás taky jednou vyvez“. Neboť Dáňa vyvezl Klárku, Sluníčko Šimona, Dejv Leušku, já Dášenku, s Pafkou nikdo nechtěl, a pak tu byly tři kusy, které na WorWaních wodách … pro pokračování ve čtení klikněte tady… →