Rozloučení s vodou 2008

  (by Karlos)

Po dlouhém přemlouvání, se nám opět podařilo získat příspěvek světoznámého autora, jehož prvotinu z předloňské vody jsme mohli číst již loni. Tentokrát nám získání dalšího díla tohoto autora trvalo pouhých pět měsíců. Doufáme že naše spolupráce bude úspěšně v tomto duchu pokračovat a děkujeme. 😮 )
Redakce

Podzim se přehoupl do své druhé poloviny a v našem vodáckém cirkusu se rozhořela diskuze, jak ukončit vydařenou sezonu. Výlet na Vavřinečák nás moc nelákal, a tak jsme se rozhodli pro velké představení v Rakousku. A protože se nám nechtělo moc riskovat, zvolili jsme nám dobře známé cíle – Salza a Mur.

clanek_mur_1Sraz cirkusu byl domluven na pátek večer v restauraci U Kroupů. Když jsem tam kolem sedmé večer dorazil, na místě byla jen jediná maringotka s posádkou – kouzelnický velmistr Bába, král eskymáckých veletočů Slunce, cvičený medvěd Pafka a kočí maringotky Jarda. Já, Karlos, šašek a vozembouch, jsem se k nim hned přidal a společně jsme začali nacvičovat oblíbený trik ,,Jak nechat zmizet pivo ze sklenice“. Nejlépe se dařilo mistru Bábovi a za svůj výkon se mu dostalo potlesku. Po chvíli dorazili i ostatní maringotky se zbytkem cirkusového personálu. Byl tam principál Bezi, cirkusový kapelník Dáňa, krotitel dravých ptáků Vorel, krasojezdkyně Moňa s Hankou, duo gumídků Míra a Ondra a cirkusový učeň Pepín. A tak jsme nelenili, naskákali do maringotek a vyrazili na cestu.

clanek_mur_2Velkou šou jsme zahájili už na cestě. V naší maringotce se nacházelo větší množství plechovkového piva typu Kozel 10 a mistr Bába navázal na své představení od Kroupů. Snažili jsme s ním držet krok, ale nešlo to. V mistrovi už mizely celé kartony. V ostatních maringotkách probíhal podobný program, a tak zdařile mizely celé galony nejrůznějších nápojů. A tak cesta rychle ubíhala. Brzy jsme překročili státní hranici a mistr Bába se rozhodl, že je načase přidat další kousek. Na jedné z mnoha přestávek, na kterých jsme se zbavovali zmizelých tekutin, Bába neočekávaně předvedl trojité salto mortále s přistáním ve škarpě. Byli jsme ohromeni. Na zbytek cesty většina z nás usnula vyčerpáním z náročného programu, jen mistr neúnavně pokračoval v představení. Po příjezdu do kempu na řece Mur jsme postavili svá šapitó, Bába nechal zmizet další pivo, přidal další salto mortále a po složité sestavě gymnastických cviků se mu podařilo dostat do stanu, kde se uvedl do hypnotického stavu.

Ráno jsme rychle posnídali, nechali zmizet trochu kafe a pivo a odjeli jsme k řece. Zde jsme si oblékli kostýmy a připravili si svá fidlátka. Kočí Jarda s gumídkem Mírou a s Pepínem slíbili převést maringotky. Míra však nezavřel dveře u své maringotky a vysypal její obsah na cestu. Odměněn byl posměchem, tento jeho trik nás příliš nezaujal.

clanek_mur_3Než se kluci od maringotek vrátili, nechali jsme všichni zmizet několik piv a opět exceloval mistr Bába. Stihli jsme také vyvenčit cvičeného medvěda. Nástup na řeku byl doprovázen artistickými výkony vysoké úrovně, byť samotné vodácké představení bylo spíše průměrné. Pouze nováček Pepín občas zkusil nějaké to komické číslo, ale úspěšně zvládl pouze Plavajícího šaška a častým opakováním tohoto triku nás brzy otrávil. V odpoledních hodinách se zapojil do představení opět aktivní Bába, tentokrát si vzal na pomoc cvičeného medvěda Pafku. Několikrát předvedli trik Kajak na kameni a medvěd přidal svoji verzi Plavajícího šaška. Večer jsme se vydali k řece Salze. Ve zdejším kempu v Pau Fau jsme byli častými hosty, a proto jsme předvedli představení zdarma. Nejprve jsme nechali zmizet několik piv a následovalo moje číslo nazývané Šašek válející se v jídle.

I dalšího dne pokračovala naše velká šou. Tradiční worwaní snídaně a odjezd na řeku. Zde se před nástupem na vodu opakovalo, pro velký úspěch, představení s mizejícími škopky. Následovala akrobatická vložka na prvním válci Salzi. Každý něco málo předvedl, ale hlavním hrdinou byl medvěd Pafka. Nejprve předvedl Plavajícího šaška, následoval eskymácký veletoč, do kterého zapojil i jednoho nebohého diváka. Asi v půlce dne nás ohromil Slůňa – jeho 10 eskymáckých veletočů v rychlém sledu nám vyrazilo dech. Je to prostě král. Zbytek cesty už probíhal poklidně, přeci jenom jsme již byli unaveni. A tak jsme večer v kempu strhli šapitó a vyrazili na cestu domů. Unavení, ale šťastní. Bylo to přeci jenom velkolepé zakončení velkolepé sezony.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *