Stvořidla, Stvořidla a zase Stvořidla

Jelikož se blíží, odjezd do Slovinska tak se nikdo z nás moc nerozpakuje a trénuje co mu síly stačí a čas dovolí. Po horní Doubravě, kterou Bába tak pěkně popsal v předchozím článku, jsme byli docela optimističtí co se naší výkonnosti týče. Ale to nikdo z nás netušil co se odehraje na chronicky známejch a pohodovejch Stvořidlech.

14. 3. 2009 12:00 Stvořidla
průtok: 65 kubíků
počasí: pěkně … zima
účast´: Bába, Bezi, Dejf, Karlos, Monča, Slunce

Převlečený, optimističtí a natěšení nasedáme s loděma do vlaku. Paní průvodčí sice lehce protestuje, ale nemá moc šancí ubránit se nájezdu nadržených týpků ve vlhké gumě.
Když ve Smrčný vystupujem je jasně stanovená strategie sjezdu. Pojedem v jedné skupině, každej jak bude chtít a nějak po sobě budem koukat. Tentokrát žádná velká organizace jsou to přeci Stvořidla, naše domovská řeka, známe ji nazpaměť. Už při nasedání je fakt hodně vody. Doufáme že to nebude rovná řeka s pár vlnkama. Do první zatáčky to vypadá, že bude, ale pak to přichází, parádní vlny, skvělá houpačka a ….. a hele Monča zdvihá, ale proč. Místo jedný vlny byl pořádnej válec. Tohle bude charakteristický pro celý zbytek cesty.

Užíváme si opravdovou vodnatku. Přijíždíme k oblíbenému místu, kde se řeka trochu zúží, sklopí a za obrovskym balvanem bývá pěknej vracák a vedle něj dva cvičný válečky. Ejhle, přes balvan lehce teče voda, vracák pulzuje a válečky jsou válce. Já, Slunce a asi i Karlos zastavujem. Ostatní pádí dolů pod peřej. Na velký hraní to moc nevidim, je docela kosa a ta voda má fakt sílu. Už jen výjezd z toho vracáku je docela těžkej. Než se člověk stačí otočit, padá na půl bokem do prvního válce a hned na něj čeká druhej.

Od téhle chvíle se celej sjezd mění ve zběsilou honičku. Slunce zdvihá v prvním válci, Karlos se rozhodl, že nehodlá ztrácet čas eskymákem a radši leze z lodi. Ale ta řeka má fakt tah. Než se k němu Bába, dostane uplave dobrejch dvěstě metrů a ke břehu má pořád stejně daleko. Už to vypadá, že záchrana klapne, ale Karlos nejspíš strhává Bábovi omylem šprajdu, takže je zase sám. Bába to naštěstí stihl ke břehu s kajakem plným vody. Jedu pro Karlose a zjišťuju, že plave i Dejf, nevim jak, nevim proč, takže to se musíte zeptat jeho. Když se mě Karlos chytá za zadní oko u kajaku je poznat, že má opravdu dost. A to jde o zkušeného plavce, vítěze dvou ročníků Zlaté krysy. O kus níž ho dotáhnu ke břehu a mažu za Sluncem a Mončou. Honí dvě lodě uprostřed řeky a je vidět, že to je fakt makačka. Karlos, Dejf i Bába jsou na břehu, takže jsme tři na dvě lodě. Dohánim je až poslední zatáčku před koncem. Slůňovi už pomáhá někdo z jinej party, takže na mě už moc práce nezbejvá. Dodrcáme kajak ke břehu a všichni tři funíme jak lokomotivy. Než se k nám dostanou plaváčci a než dojede Bába, je už dobře. Připínám si na hopšňůru červenýho Diesela a pádluju přes řeku. Za mnou vyráží Slunce a jelikož nestihne zastavit u mě, míří dolu a pokřikuje na mě počkám dole je to tak 500 metrů tak kejvu hlavou, že jo. Když se otočim nevěřím vlastním očím Slunce plave. Mávám na druhej břeh a začíná další stíhačka. Slunce vyleze sám, ale loď chytáme až pod mostem na Stvořidlech.

Co říct na konec. 65 kubíků udělá ze Svořidel vodnatou řeku. Sice nijak záludnou, ale silnou a peřejnatou. Plavání se moc nedoporučuje, protože pokud zaplavete uprostřed řeky sami se ke břehu dostáváte jen těžko. Rozhodně bych příště, za tohoto stavu určil alespoň přibližné pořadí a skupinky co se drží pohromadě. Každopádně jsme si to užili a zjistili co nám za domem teče když je hodně vody.

22. 3. 2009 14:00 Stvořidla
průtok: 27 kubíků
počasí: pěkně hnusná zima
účast: Bezi, Dáňa, Bába, Monča, Slunce, Pavka, Prďoch, Jezus a dva týpci

Tenhle průtok známe, prostě pohodová vodička na blbnutí, trénink vracáků a průjezdů mezi šutrama. Jen ta zima je šílená. Když nasedáme na vodu ještě to jde, ale po prvních dvěstě metrech necítím v rukavicích konečky prstů. Když koukám kolem sebe nejsem sám. Jen Slunce s Prďochem se tváří jakoby nic a pochvalujou si neokapsičky na pádle. Asi to budu muset vyzkoušet.

Přichází první peřejky a na zimu trochu zapomínám. Tentokrát to je pohodová vodička se spoustou vracáčků, lehkých rozhraní, a kamenů v řece. Každej vymejšlíme svojí cestu, každej to jede trochu jinak. Zkoušíme co nám nejde a co jo. Na řece snad nezůstal jedinej kámen za kterej by se neschoval nějakej kajakář. Když se na to dívám z povzdálí, musím se usmívat. 3 stupně nad nulou, a na řece se ráchá deset barevnejch kachen. Poskakujou v peřejkách bavěj se mezi sebou, prostě paráda. Kamarádi díky, že mám s kym jezdit.

27 kubíků pohodová voda, žádné záludnosti, žádné velké nároky na techniku či organizaci jízdy. I za téhle vody se dá krásně zablbnout a potrénovat.

29.3.2009 14:00 Stvořidla
průtok: 36 kubíků
počasí: déšť ale docela teplo
účast: Bezi, Karlos, Monča

Deštivý počasí, choroby a pracovní povinnosti tentokrát zredukovali náš stav na pouhé tři účastníky. 36 kubíků je pro nás naprosto neznámej stav, čekám že to bude hodně zalitý a kameny už nebudou koukat. První úsek potvrzuje moje očekávání, ale v další zatáčce už to začíná bejt zajímavý. Voda má příjemnej tah a objevujou se i silnější válečky. Perfektní je že velký kameny ještě koukaj a ty malý jsou dost hluboko takže nevaděj. Je spousta vracáků a poměrně silných rozhraní. Všichni tři si užíváme moc pěknou vodu a jsme roztažený po celý šířce řeky. Jedem bez problémů jen Karlos chvilku přemejšlí jestli si nedá eskymáčka, ale nakonec se rozhodne vylehnout a pokračovat se suchou hlavou. Voda je parádní a je vidět, že Stvořidla jsou naší domácí řekou. Nevynecháváme snad jedinej vracák. A pak tu je tu konec. Škoda fakt to bylo moc pěkný, chvilku koketuju s myšlenkou dát to ještě jednou. Ale déšť, zima a pomalu se blížící večer mě od toho zrazujou. Takže převlíknout, zabalit, navázat a hurá domů.

36 kubíků je moc pěkná voda, všechno je čitelný, ale voda už začíná mít příjemnou sílu. Jsou vidět i silnější válce a rozhraní. Naprosto ideální trénink na těžší vodu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *