Vážení přátelé!
Rok se sešel s rokem a něco – a pomalu se přiblížil další z našich tradičních mejdanů, takzvaný Galavečer. Jak jsme ke svému překvapení zjistili, ti z nás, kteří na základní škole příliš nedávali pozor a nenaučili se počítat dál, než do deseti, budou mít od příštího ročníku problém. Ano – letošní totiž bude už desátý! Proto jsme se rozhodli, že tentokrát zavzpomínáme a vrátíme se na samý začátek. Někteří … pro pokračování ve čtení klikněte tady…
Rok se sešel s rokem a před WorWaními vyvstal opět jeden z nejnáročnějších úkolů každého podzimu – totiž porážka prasete, neboli zabíjačka. 
Což o to, samotnou exekuci, tu už zvládáme celkem na pohodu (hlavně teda Slůňa), ale ty věci, které to všechno provázejí…
No posuďte sami: Letos jsme si odbývali premiéru ve Vilémovicích, kde si nový občan, soused Babička, pořídil statek. Nevím, jak to udělal, ale místní ho tam zřejmě … pro pokračování ve čtení klikněte tady…
Je to sice už trochu mimo, ale vzpomněl jsem si na jednu letošní WorWaní akci, která, myslím, docela stojí za zaznamenání. Jednoho dne (bylo to někdy počátkem jara) přišel na zkoušku pan Bábe a pravil, že má tetu. To nám připadalo celkem normální. Bábe ale pokračoval a vypadlo z něj něco v tom smyslu, že ta teta bydlí na Vranově, vlastní tam penzion, organizuje spoustu akcí (v podstatě vlastně šéfuje celej Vranof) a … pro pokračování ve čtení klikněte tady…
S odstupem 14ti dnů bych v krátkosti zavzpomínal na to, co se událo během jednoho podzimního víkendu v termínu od 30.9.-2.10.2016. Plán co sklouznout byl neustále měněn, ale cíl byl od začátku stejný – být hlavně spolu, na vodě a přežít. Měnilo se za pochodu vlastně úplně vše. Smekám před Bóooďou (nové označení pro Daníkn-hajnekn-kamion), který už musí mít v jeho kebuli komplet všechna vodní řečiště v Rakousku i Německu (Čech, Slovenska, Chorvatska, Polska) – je divnej.
Kdo byl na táboře: Kubajs, Davča, Šíma, Venda a Jája. Vedoucí, Daník, Dejv. Jeli jsme na tábor k Domanínskému rybníku. Než jsme se stačili zabydlet, už začala první hra. Taťka nám řekl pravidla. Začalo to tak že jsme přešli přes potok. Pak jsme běželi do lodi která byla vyrobená z provazů. Tam jsme vzali jednu věc a běželi jsme k Dejvovi, ale museli jsme dávat pozor, aby nás nesežral … pro pokračování ve čtení klikněte tady…
Samá voda, zábava, muzika, a gigantů mysli, kteří by o tom všem byli schopni zanechat písemnou zmínku, ne a ne. Tedy:
Poslechnětež baladu o jednom červencovém výletě. Celá akce se konala v duchu legendární filmové hlášky: „To je dost, žes nás taky jednou vyvez“. Neboť Dáňa vyvezl Klárku, Sluníčko Šimona, Dejv Leušku, já Dášenku, s Pafkou nikdo nechtěl, a pak tu byly tři kusy, které na WorWaních wodách … pro pokračování ve čtení klikněte tady…
Přátelé, kamarádíčci,
rok se s rokem sešel a máme opět tu čest zahudat si na Muzejní noci. Tento pátek, tam jako obvykle, v tu samou obvyklou dobu.
S nevšední úctou vaši WorWaní.
Že pojedem letos na jaře někam pádlovat, v tom jsme měli jasno už docela dlouho. Kdy to bude, to jsme taky věděli už pár měsíců dopředu. Ale v takových těch nedůležitých blbostech, jako třeba kam pojedem, čím pojedem a kdo se výpravy zúčastní, v těch jsme vůbec jasno neměli. Vždycky, když mi Bába (má na to asi nějakou úchylku) vypočítával, kolik nás bude a kolik na to budem potřebovat … pro pokračování ve čtení klikněte tady…
Onehdá jsem se poflakoval po zahradě a těšil se pohledem na probouzející se květenu, když tu náhle padl můj zrak na kajak, který jsem musel nedávno předtím vytáhnout ze skleníka, protože začal nepříjemně konkurovat kedlubnám. A ejhle, ze dna se na mě usmívala prasklina. Spráskl jsem ruce, protože v té chvíli se mi v hlavě pomalu začala rozplývat vidina letní dovolené u moře a místo ní se vynořovala představa zklamané rodiny … pro pokračování ve čtení klikněte tady…
Přátelé, jenom kratinká poznámka…
Jelikož stále čekám a čekám na dodávku fotek, případně i celého článku od óbrlajtnanta (nebo co to má vlastně za hodnost) Dejva, probíral jsem se nějakými povídáními o letošním odemykání Doubravy. Na Raftu jsem narazil mezi fotkami i na jedno videjko z místa, kde jsme lovili čísi pádlo a Dejvovi zakázali zachraňovat všechno, co zrovna plavalo kolem (jako kurníky, psí boudy a tak…). Chvíli koukám, směju se posádkám řešícím ten neskutečnej průser, kterej v té totálně nepřehledné zatáčce číhal, když tu náhle kamera ujede do prava… a copak nám to tam ve vracáku pózuje za krásného … pro pokračování ve čtení klikněte tady…