Přátelé… …tento víkend jsme absolvovali odemykání Doubravy. Můžu vám říct ( a ostatní mi to určitě potvrdí ), že to fakt nebyla legrace a někteří z nás měli velmi, velmi namále. Ještě teď se mi klepou ruce a při pohledu do zrcadla se znova a znova děsím pobledlé strhané tváře, která odtamtud na mě hledí…
Teoretickou přípravu jsme absolvovali v pátek večer u Báby na Bačkově. Společně s kamarády z CK Povoda jsme si navzájem dodávali odvahu před nadcházející plavbou. Nechci to nějak zbytečně moc rozmazávat, ale přesto pár věcí stojí za zmínku: Objevila se nová vycházející alkoholická hvězda . Abych nevybočil z tradice, budu ji nazývat Pan Y. Tento pán, který nám již mnohokrát předvedl, že se umí znamenitě ohánět sekerou, či motorovou pilou, tentokrát zařadil pro obveselení svých přátel v průběhu večera asi čtyři velkolepé kousky s jataganem. Náš dosavadní alkoholický guru – Pan X – byl jeho výkonem tak ohromen, že nebyl mocen ani slova, natož pak odpovídající odvety.
Ráno po probuzení jsme zjistili, že se ohniště, u kterého jsme večer seděli rozrostlo do nečekaně velkých rozměrů. Nejspíš to bylo tím, že na ohýnek někdo přiložil skříň (nebo co to bylo). Naprostou záhadou mi pak je, kam se ztratilo všechno to pivo a kořalka. Jestli jsme to fakt vypili, jak tvrdí Bába, divím se, že se toho večera neobjevilo víc takových nindžů, jako Pan Y.
Zafoukali jsme do testeru, zjistili, kdo nemůže řídit – a vyrazili do Pařížova. Kajík už od rána pracoval na velkolepé opičce. K řece se přicoural ve chvíli, kdy už jsme všichni netrpělivě popojížděli z vracáku do vracáku, pobavil přihlížející několika marnými pokusy natáhnout si svoji děravou, rozedranou šprajdu, načež se ho někomu zželelo, zašprajdoval ho a poslal po řece.
Voda byla tradičně nesmírně náročná. Pro Pana Y, myslím, dosahovala skoro až obtížnosti WW6. Všichni ale přestáli plavbu bez ztráty kytičky. Dokonce i Sluníčko, který se v jednom průseru obtížnosti zhruba ZWC nalepil na šutr a málem vylezl. Pak si ale vzpomněl na staré dobré časy, uchopil řeku za dno a ručně jí vysvětlil, jak by si představoval, aby tekla.
Vystoupili jsme na začátku Ronova, pobalili se a vyrazili domů. Den totiž ještě zdaleka nekončil. Většina z nás totiž spěchala za kulturním vyžitím. Mišál totiž pořádal bál dobrovolného hasičského sboru městečka Santa Cruz. Akce se převelice vydařila…
…Mišál hasil famózně 🙂
