{"id":2857,"date":"2023-10-05T08:01:59","date_gmt":"2023-10-05T06:01:59","guid":{"rendered":"https:\/\/www.worwani.eu\/?p=2857"},"modified":"2023-10-05T13:34:35","modified_gmt":"2023-10-05T11:34:35","slug":"worwani-v-novohradskych-horach","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.worwani.eu\/?p=2857","title":{"rendered":"WorWan\u00ed v Novohradsk\u00fdch hor\u00e1ch"},"content":{"rendered":"
\n
\"\"<\/a><\/figure>\n<\/div>\n\n\n

V posledn\u00edch proslun\u011bn\u00fdch z\u00e1\u0159ijov\u00fdch dnech l\u00e9ta P\u00e1n\u011b 2023 si na\u0161e WorWan\u00ed parti\u010dka po dvoulet\u00e9 odmlce napl\u00e1novala op\u011bt vy\u0161l\u00e1pnout na del\u0161\u00ed p\u011b\u0161\u00ed vandr. Cestovatelsk\u00e1 ikona, mistr Sl\u016f\u0148a, jsa si v\u011bdom na\u0161ich v\u011bkem st\u00e1le se sni\u017euj\u00edc\u00edch fyzick\u00fdch limit\u016f, navrhnul \u010dty\u0159denn\u00ed p\u0159echod Novohradsk\u00fdch hor v celkov\u00e9 d\u00e9lce lehce p\u0159es 80 kilometr\u016f. Drobn\u00fdm protest\u016fm n\u011bkter\u00fdch z\u00fa\u010dastn\u011bn\u00fdch \u2013 ve stylu jako\u017ee \u201enemaj\u00ed po\u0159\u00e1dn\u00e9 boty,\u201c nebo \u201e\u017ee p\u0159ece sl\u00edbili Militantovi, \u017ee pojedeme na vodu,\u201c jsme nedop\u0159\u00e1li sluchu a vesm\u011bs se na v\u00fdpravu dost t\u011b\u0161ili. A tak jsme ve st\u0159edu 27.9. v podve\u010der vyrazili vlakem a\u017e do dalek\u00fdch \u010cesk\u00fdch Velenic.<\/p>\n\n\n\n

Je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e lok\u00e1lka opustila n\u00e1dra\u017e\u00ed, m\u011bli v\u0161ichni v duchu hesla \u201eHlad je jen p\u0159evle\u010den\u00e1 \u017e\u00edze\u0148\u201c v ruce rozbalenou sva\u010dinu. V Jihlav\u011b jsme pak halasn\u011b a je\u0161t\u011b sv\u011b\u017e\u00edm krokem vysk\u00e1kali na per\u00f3n a potkali se tu s Jitkou Krupi\u010dkovic, kter\u00e1 m\u011bla nam\u00ed\u0159eno do Bud\u011bjic. P\u0159idala se a spole\u010dn\u011b s n\u00e1mi se teleportovala a\u017e do Vesel\u00ed nad Lu\u017enic\u00ed, kde jsme ji zanechali v pr\u00e1zdn\u00e9m kup\u00e9 a sprintem st\u00edhali rychl\u00edk Silva Nortica, kter\u00fd u\u017e se pomalu rozj\u00ed\u017ed\u011bl z vedlej\u0161\u00edho n\u00e1stupi\u0161t\u011b. Kupodivu se n\u00e1m v\u0161em poda\u0159ilo v po\u0159\u00e1dku nastoupit a po dal\u0161\u00ed, celkem vydatn\u00e9 sva\u010din\u011b, se probrat ve Velenic\u00edch.<\/p>\n\n\n\n

Tady n\u00e1s Honz\u00edk nakomandoval do sv\u00e9 obl\u00edben\u00e9 asijsk\u00e9 restaurace. J\u00eddlo vynikaj\u00edc\u00ed, Plze\u0148 samoz\u0159ejm\u011b taky. Po zav\u00edra\u010dce jsme hus\u00edm pochodem vy\u0161l\u00e1pli k m\u00edstn\u00edmu turistick\u00e9mu p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ku, \u017ee zde p\u0159esp\u00edme a po\u010dk\u00e1me na Karlose, kter\u00fd doraz\u00ed a\u017e r\u00e1no. Turistick\u00fd p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ek zde maj\u00ed p\u011bkn\u00fd, situovan\u00fd cca 8,5 metru od zdi h\u0159bitova, tak\u017ee jsme po p\u00e1r dou\u0161c\u00edch rumu ul\u00e9hali za st\u0159\u00edbro\u0161ed\u00e9ho \u00fapl\u0148kov\u00e9ho m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edho svitu p\u0159i pohledu na p\u0159e\u010dn\u00edvaj\u00edc\u00ed siluety om\u0161el\u00fdch n\u00e1hrobk\u016f a k\u0159\u00ed\u017e\u016f a t\u011b\u0161ili se na nepochybn\u011b optimistick\u00e9 sny.<\/p>\n\n\n\n

R\u00e1no jsme se kupodivu vzbudili v\u0161ichni relativn\u011b norm\u00e1ln\u00ed a ani B\u00e1be nem\u011bl vlasy \u0161ediv\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e p\u0159edchoz\u00edho ve\u010dera. Den jsme zah\u00e1jili hromadnou ochutn\u00e1vkou M\u00ed\u0161ova speci\u00e1ln\u00edho Adventure menu. Skoro ka\u017ed\u00fd si hr\u00e1bl l\u017eic\u00ed a skoro ka\u017ed\u00e9mu to chutnalo jako n\u011bco jin\u00e9ho. P\u0159ekvapiv\u011b nikdo netipoval m\u00edchan\u00e1 vejce se s\u00fdrem a slaninou, kter\u00e1 to podle n\u00e1pisu na pytl\u00edku m\u011bla b\u00fdt. Mezit\u00edm se ozval Karlos z vlaku n\u011bkde mezi T\u00e1borem a Velenicemi a nutil n\u00e1s, abychom na n\u011bj po\u010dkali v m\u011bste\u010dku v hospod\u011b. Nikomu se necht\u011blo, co\u017e ho p\u0159evelice zklamalo a za\u010dal n\u00e1s vyd\u00edrat t\u00edm, \u017ee do n\u00ed stejn\u011b p\u016fjde, t\u0159eba i s\u00e1m. Moc jsme mu nev\u011b\u0159ili, ale ten holomek to fakt ud\u011blal. Kdy\u017e kone\u010dn\u011b se slovy: \u201eTy vole, ty Velenice jsou taky dobr\u00fd p\u0159edm\u011bst\u00ed Hanoje\u201c dorazil, t\u00e1hlo pomalu na jeden\u00e1ctou hodinu.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/a><\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Rozlou\u010dili jsme se s p\u00e1nem, kter\u00fd na n\u00e1s vykukoval z br\u00e1ny h\u0159bitova a litoval n\u00e1s slovy: \u201eDete p\u011b\u0161ky, jo? Ty vole, tak to je fakt nep\u0159\u00edjemn\u00fd,\u201c nahodili batohy a vyrazili. Prvn\u00ed \u010d\u00e1st cesty vedouc\u00ed rovn\u00fdm pr\u016fsekem pod\u00e9l st\u00e1tn\u00ed hranice byla sice trochu nez\u00e1\u017eivn\u00e1, ale v\u0161ichni m\u011bli je\u0161t\u011b plno el\u00e1nu. B\u00e1be n\u00e1s nav\u00edc popoh\u00e1n\u011bl lahv\u00ed rumu. Vyhl\u00ed\u017eel si osam\u011bl\u00e9 kusy, tak\u017ee nikdo necht\u011bl z\u016fst\u00e1vat p\u0159\u00edli\u0161 pozadu a padnout mu do sp\u00e1r\u016f. Kdy\u017e jsme se vymotali z les\u016f, bylo u\u017e brzk\u00e9 odpoledne. P\u0159ed n\u00e1mi se objevil b\u00fdval\u00fd hrani\u010dn\u00ed p\u0159echod a cedule na n\u011bm hl\u00e1sala: \u201ePenzion Star\u00e1 celnice, skanzen \u017eelezn\u00e9 opony.\u201c Sle\u010dna v ok\u00fdnku hned ochotn\u011b rozt\u00e1\u010dela piva. To se n\u00e1m tuze l\u00edbilo a na p\u011bknou chv\u00edli jsme tady zakotvili. Kdy\u017e jsme uhasili nejhor\u0161\u00ed \u017e\u00edze\u0148, vy\u0161l\u00e1pli jsme lesem na Nov\u00e9 Hrady. Cestou jsme potkali par\u00e1dn\u00ed ml\u00fdn. V p\u0159\u00edst\u0159e\u0161c\u00edch okolo st\u00e1la hromada historick\u00fdch traktor\u016f a ve dvo\u0159e to\u010dili vlastn\u00ed pivo. Nedalo se nic d\u011blat, i to bylo pot\u0159eba ochutnat…<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/a><\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Do Nov\u00fdch Hrad\u016f u\u017e to na\u0161t\u011bst\u00ed nebylo moc daleko. Pro\u0161li jsme m\u011bste\u010dko, omrkli m\u00edstn\u00ed hrad a spustili se z kopce dol\u016f do Ter\u010dina \u00fadol\u00ed, kde m\u011blo b\u00fdt nouzov\u00e9 nocle\u017ei\u0161t\u011b. To se ale tv\u00e1\u0159ilo dost nehostinn\u011b a bl\u00edzk\u00e1 restaurace byla stejn\u011b zav\u0159en\u00e1, tak\u017ee jsme se usnesli, \u017ee dojdeme je\u0161t\u011b d\u00e1l a n\u011bkde n\u011bco najdeme. U\u017e za \u0161era jsme narazili na zna\u010dn\u011b hogofogo za\u0159\u00edzen\u00ed, n\u011bco mezi l\u00e1zn\u011bmi a pansk\u00fdm letohr\u00e1dkem, kde ale va\u0159ili vynikaj\u00edc\u00ed j\u00eddlo. Pak, u\u017e za \u00fapln\u00e9 tmy, n\u00e1sledovala klop\u00fdta\u010dka p\u0159es ko\u0159eny temn\u00fdm lesem okolo z\u0159\u00edceniny Modr\u00e9ho domu, a\u017e jsme se dotrm\u00e1celi na b\u0159eh jak\u00e9hosi rybn\u00ed\u010dka. P\u0159es louku sem probleskovalo p\u00e1r sv\u011bt\u00fdlek a \u0161t\u011bkali psi. Ve tm\u011b za stromy byla tu\u0161it tvrz Cukn\u0161tejn a n\u00e1m se tady tuze zal\u00edbilo. Chvilku jsme je\u0161t\u011b pokl\u00e1bosili a pak se zavrtali do spac\u00e1k\u016f. V noci op\u011bt z\u00e1\u0159il obrovsk\u00fd m\u011bs\u00edc, houkaly sovy, a zarostl\u00fd rybn\u00ed\u010dek v tom svitu st\u0159\u00edbromod\u0159e sv\u011bt\u00e9lkoval…<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/a><\/figure>\n<\/div>\n\n\n

R\u00e1no se v\u0161ichni vzbudili pom\u011brn\u011b pozd\u011b a ve vynikaj\u00edc\u00ed n\u00e1lad\u011b. Mezi v\u011btvemi po n\u00e1s pojuk\u00e1valo slun\u00ed\u010dko a docela u\u017e i h\u0159\u00e1lo. Posn\u00eddali jsme na b\u0159ehu a zvolna vyrazili na cestu. Pomalinku se objevily prvn\u00ed probl\u00e9my \u2013 Karlosovi nask\u00e1kaly na chodidlech puch\u00fd\u0159e a Pafkovi se nad kotn\u00edky ud\u011blaly sv\u011bd\u00edc\u00ed \u010derven\u00e9 fleky. Zat\u00edm to ale oba zvl\u00e1dali v pohod\u011b. Pro\u0161li jsme kolem Cukn\u0161tejna, chv\u00edli ma\u0161\u00edrovali po silnici a za ob\u010dasn\u00e9ho nerv\u00f3zn\u00edho po\u0161ilh\u00e1v\u00e1n\u00ed po strm\u00e9 siluet\u011b bezm\u00e1la tis\u00edcimetrov\u00e9 Monte B\u016f (Krav\u00ed hory), nejvy\u0161\u0161\u00edho vrcholu dne\u0161n\u00edho pochodu, jsme po n\u011bkolika m\u00e1lo kilometrech napochodovali do m\u011bste\u010dka Horn\u00ed Stropnice. Tady jsme p\u0159\u00edmo na n\u00e1m\u011bst\u00ed narazili na hospodu, kter\u00e1 se do slova a do p\u00edsmene zapomn\u011bla na konci minul\u00e9ho stolet\u00ed. Lok\u00e1l nacucan\u00fd pachem kou\u0159e a zv\u011btral\u00e9ho piva, v kout\u011b na lavici ot\u0159\u00edskan\u00e1 harmonika, \u0161tamgast popelav\u00e9 tv\u00e1\u0159e s \u0161\u00e1tkem na hlav\u011b, kter\u00fd evidentn\u011b ve\u010der zapomn\u011bl j\u00edt dom\u016f a postar\u0161\u00ed vrchn\u00ed s podez\u00edrav\u00fdm pohledem. Ten mu ale zn\u011b\u017en\u011bl ve chv\u00edli, kdy jsme zmermomocnili tu harmoniku a za\u010dali vyhr\u00e1vat a prozp\u011bvovat. Nakonec jsme zde str\u00e1vili n\u011bkolik hodn\u011b p\u0159\u00edjemn\u00fdch hodin, v\u00fdborn\u011b a levn\u011b se najedli a kdy\u017e jsme se lou\u010dili, vrchn\u00ed n\u00e1m pohnut\u00fdm hlasem dojat\u011b d\u011bkoval. <\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/a><\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Te\u010f bylo pot\u0159eba do toho \u0161l\u00e1pnout, proto\u017ee na \u017dof\u00edn, kam jsme m\u011bli nam\u00ed\u0159eno, to bylo je\u0161t\u011b minim\u00e1ln\u011b 16 – 17 kilometr\u016f. Bohu\u017eel, Horn\u00ed Stropnice je\u0161t\u011b nevydala v\u0161echny sv\u00e9 trumfy, a po zhruba 450 metrech n\u00e1m do cesty postavila plov\u00e1rnu. V\u011bt\u0161ina v\u00fdpravy zaj\u00e1sala a nask\u00e1kala do vody a vyklubalo se z toho samoz\u0159ejm\u011b i dal\u0161\u00ed pivo. Kdy\u017e jsme nakonec to \u010f\u00e1blovo m\u011bste\u010dko opou\u0161t\u011bli, slunce u\u017e se zvolna bl\u00ed\u017eilo k polovin\u011b svoj\u00ed dr\u00e1hy na odpoledn\u00edm nebi a my st\u00e1li teprve na \u00fapat\u00ed Monte B\u016f. N\u011bkolik kilometr\u016f p\u0159ed n\u00e1mi se ve svahu zdvihaly v\u011b\u017ee poutn\u00edho kostela v Dobr\u00e9 Vod\u011b a vysoko nad nimi se r\u00fdsoval k\u0159ivolak\u00fd, \u0161edozelen\u00fd vrcholek hory. Kdy\u017e jsme kone\u010dn\u011b do\u0161li ke kostelu, Karlosovy nohy se nejevily b\u00fdt v \u00fapln\u011b nejlep\u0161\u00ed kondici. Rozhodl se, \u017ee si d\u00e1chne v kiosku a vyraz\u00ed za n\u00e1mi spole\u010dn\u011b s B\u00e1bou, kter\u00fd ho nem\u00ednil opustit, pomaleji, cestou okolo hory. <\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/a><\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Na samotn\u00fd vrcholek s rozhlednou jsme nakonec vylezli jen \u010dty\u0159i \u2013 j\u00e1, Sl\u016f\u0148a, Miras a Pafka. Honz\u00edk s M\u00ed\u0161ou se smekli bo\u010dn\u00ed cestou zp\u00e1tky k silnici, kde jsme se pak potkali. B\u00e1ba s K\u00e1jou po telefonu hl\u00e1sili, \u017ee n\u011bkde narazili na jakousi gardenparty a \u017ee se tam chv\u00edli zdr\u017e\u00ed. My se octli v m\u011blk\u00e9m horsk\u00e9m \u00fadol\u00ed s mal\u00fdmi osadami a samotami ve str\u00e1n\u00edch. V\u0161ude jen sam\u00e9 pastviny. Sv\u011btlo na prahu zlat\u00e9 hodinky zm\u011bklo, rozz\u00e1\u0159ilo okna domk\u016f a vr\u0161ky kopc\u016f a my \u0161lapali po \u00fazk\u00e9 silni\u010dce sm\u011brem k \u017dof\u00ednsk\u00e9mu pralesu. U\u017e za \u0161era jsme proch\u00e1zeli vesni\u010dkou, kde si u jednoho domku skupina lid\u00ed op\u00e9kala bu\u0159ty a volala na n\u00e1s, jestli n\u00e1m dva kousci nechyb\u00ed. A pak to prasklo. To byla toti\u017e ta gardenparty, o kter\u00e9 mluvili B\u00e1ba s Karlosem. Jen jsme na Dobr\u00e9 Vod\u011b zmizeli v lese, vnutili se n\u011bkomu do auta a nechali se dov\u00e9zt a\u017e sem. Sr\u00e1bci…<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/a><\/figure>\n<\/div>\n\n\n

K restauraci na \u017dof\u00edn\u011b jsme doch\u00e1zeli v duchu tradice potm\u011b a u\u017e zd\u00e1lky sly\u0161eli, jak se \u00fadol\u00edm nese Karlosovo charakteristick\u00e9 \u201eVole, vole.\u201c Chlapci byli tro\u0161ku zasko\u010deni t\u00edm, \u017ee u\u017e o nich v\u00edme a \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed se tedy nekon\u00e1, ale n\u011bjak to skousli. Pan\u00ed vrchn\u00ed n\u00e1m v takhle pozdn\u00ed hodinu nab\u00eddla k j\u00eddlu u\u017e jen tla\u010denku s cibul\u00ed. Nav\u00edc na noc hl\u00e1sili d\u00e9\u0161\u0165, tak jsme to zde p\u0159\u00edli\u0161 neprotahovali a brzy vyrazili do temn\u00e9ho lesa pln\u00e9ho jelen\u00edho trouben\u00ed hledat turistick\u00fd p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ek, kter\u00fd jsme si r\u00e1no vyhl\u00e9dli v map\u011b. K na\u0161emu p\u0159ekvapen\u00ed se z n\u011bj vyklubala zam\u010den\u00e1 chatka s verandi\u010dkou tak pro dva lidi. Tu si zabrali B\u00e1ba s Karlosem, proto\u017ee, jak tvrdili, nem\u011bli \u017e\u00e1dnou celtu na sebe. Sl\u016f\u0148a s Honz\u00edkem postavili p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ky, my ostatn\u00ed polehali kde to \u0161lo, nachystali plachty na p\u0159ehozen\u00ed spac\u00e1k\u016f a zalehli.<\/p>\n\n\n\n

Uprost\u0159ed noci m\u011b vzbudil d\u00e9\u0161\u0165. Zamotal jsem se do plachty a cht\u011bl sp\u00e1t d\u00e1l, le\u010d zjistil jsem, \u017ee p\u0159\u00edmo ke mn\u011b p\u0159ilehl medv\u011bd brtn\u00edk a s hlavou zvr\u00e1cenou k nebi chr\u00e1pe a\u017e se domek ot\u0159\u00e1s\u00e1. Po chvilce zoufalstv\u00ed jsem tedy sbalil sv\u00fdch p\u011bt \u0161vestek a pohodil se n\u011bkam opod\u00e1l do bor\u016fvek, aby se mi zde a\u017e do r\u00e1na b\u011bhem n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch n\u011bkolika mikrosp\u00e1nk\u016f zd\u00e1ly neuv\u011b\u0159iteln\u011b zmaten\u00e9 sny. R\u00e1no pak kluci vypr\u00e1v\u011bli, \u017ee je\u0161t\u011b p\u0159ed de\u0161t\u011bm n\u00e1s obj\u00ed\u017ed\u011blo n\u011bjak\u00e9 auto, z n\u011bkolika stran na n\u00e1s sv\u00edtilo a po n\u011bjak\u00e9 chv\u00edli nakonec zase odjelo. Z\u00e1hada.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/a><\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Proti v\u010derej\u0161ku se dost ochladilo, foukalo a nebe bylo zata\u017een\u00e9. Posn\u00eddali jsme a vy\u0161l\u00e1pli na cestu, kterou jsme nakonec po v\u010derej\u0161\u00ed dohod\u011b upravili a zkr\u00e1tili. V\u00e1le\u010dn\u00e1 zran\u011bn\u00ed jsou holt v\u00e1le\u010dn\u00e1 zran\u011bn\u00ed. Severn\u00ed v\u011btev Stezky \u010ceskem koneckonc\u016f taky nevypadala a\u017e tak zle. M\u00edsto panensk\u00e9 divo\u010diny nab\u00edzela tak\u00e9 n\u011bkolik historick\u00fdch a kulturn\u00edch zaj\u00edmavost\u00ed, co\u017e zn\u011blo pom\u011brn\u011b l\u00e1kav\u011b. Vymotali jsme se z les\u016f a pastvinami do\u0161li do jak\u00e9si vesni\u010dky. Ta vypadala jak po vym\u0159en\u00ed. Nikde ani \u017eiv\u00e1\u010dka. Chv\u00edli jsme posed\u011bli u zav\u0159en\u00e9ho obchodu, kluci si zalepili puch\u00fd\u0159e a pak jsme po silnici vyrazili na kopec nad vs\u00ed. Jen jsme vy\u0161li z lesa, ocitli jsme se na pl\u00e1ni pln\u00e9 stan\u016f, lid\u00ed a kon\u00ed. Konaly se tu vytrvalostn\u00ed z\u00e1vody. V nejbli\u017e\u0161\u00edm stanu byl v\u00fd\u010dep a spousta j\u00eddla. Pro utrm\u00e1cen\u00e9 poutn\u00edky hotov\u00e9 po\u017eehn\u00e1n\u00ed. Proto\u017ee bylo pot\u0159eba dosu\u0161it plachty a spac\u00e1ky, usadili jsme se zde na p\u00e1r piv. Pak jsme ma\u0161\u00edrovali lesy d\u00e1l a d\u00e1l, kluk\u016fm se zv\u011bt\u0161ovaly puch\u00fd\u0159e, ale nebylo kde zastavit. Do toho se znova spustil d\u00e9\u0161\u0165, tak\u017ee n\u00e1lada chv\u00edlemi nebyla \u00fapln\u011b na v\u00fd\u0161i. N\u00e1hle se p\u0159\u00edmo uprost\u0159ed lesa vyloupla cedule \u201ePenzion Jelen\u00ed vyhl\u00eddka, zv\u011b\u0159inov\u00e1 kuchyn\u011b.\u201c Bylo to jen p\u00e1r stovek metr\u016f. Jak na zavolanou. Mezit\u00edm se za\u010dalo umoud\u0159ovat po\u010das\u00ed a tak, kdy\u017e jsme s pln\u00fdmi b\u0159\u00ed\u0161ky a zna\u010dn\u011b pro\u0159\u00eddl\u00fdmi pen\u011b\u017eenkami odch\u00e1zeli (nikde v Novohradsk\u00fdch hor\u00e1ch se ned\u00e1 platit kartou, bo tam n\u00e9ni sign\u00e1l), sm\u00e1lo u\u017e se na n\u00e1s zase slun\u00ed\u010dko. <\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/a><\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Toho dne jsme cht\u011bli doj\u00edt ke tvrzi v Tich\u00e9 a n\u011bkde pobl\u00ed\u017e se ulo\u017eit. Jenom\u017ee v\u0161ude okolo cesty byly pastviny a elektrick\u00e9 ohradn\u00edky. Na m\u00edsto jsme do\u0161li u\u017e za \u0161era, kiosek byl zav\u0159en\u00fd, nikde ani noha a s placem ke span\u00ed to bylo prost\u011b na draka. Stavba sama ka\u017edop\u00e1dn\u011b vypadala par\u00e1dn\u011b. Moc nechyb\u011blo a byla by z n\u00ed jen hromada kamen\u00ed. V roce 1978 ji toti\u017e pohrani\u010dn\u00edci zkou\u0161eli vyhodit do pov\u011bt\u0159\u00ed. Na t\u0159\u00edap\u016flmetrov\u00fdch kamenn\u00fdch zdech si ale na\u0161t\u011bst\u00ed vyl\u00e1mali zuby. Jedin\u00e1 stavba sv\u00e9ho druhu v \u010cech\u00e1ch! To \u010dlov\u011bk fakt nepochop\u00ed…<\/p>\n\n\n\n

Rozhodli jsme se, \u017ee zkus\u00edme je\u0161t\u011b n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed vesni\u010dku, Svat\u00fd K\u00e1men. Tam m\u011bla b\u00fdt podle mapy hospoda a doufali jsme, \u017ee n\u011bkde pobl\u00ed\u017e p\u016fjde zalehnout. Pod\u00e9l cesty byly po\u0159\u00e1d sam\u00e9 ohradn\u00edky, kr\u00e1vy, nebo hust\u00fd les zarostl\u00fd k\u0159ov\u00edm. Za tmy jsme do\u0161li do vsi a zjistili, \u017ee nikde nen\u00ed ani \u017eiv\u00e1\u010dka. Sedli jsme si do p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ku u kostela a radili se, co d\u00e1l. Karlos tvrdil, \u017ee u\u017e toho moc neujde. Nakonec Pafka zazvonil u jednoho dome\u010dku s rozsv\u00edcen\u00fdm oknem a pan\u00ed, kter\u00e1 vykoukla, ho ujistila, \u017ee kdy\u017e si poleh\u00e1me na lou\u010dku pod kostelem, nikdo na n\u00e1s str\u00e1\u017en\u00edky volat nebude. Tak\u017ee jsme pove\u010de\u0159eli, poh\u00e1zeli se kolem kaple s l\u00e9\u010div\u00fdm pramenem a prokl\u00ednaj\u00edce intenzivn\u00ed leteck\u00e9 poplachy, kter\u00e9 spou\u0161t\u011bl m\u00edstn\u00ed kostel ka\u017edou celou hodinu, zde str\u00e1vili jinak celkem p\u0159\u00edjemnou noc.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/a><\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Po probuzen\u00ed jsme teprve po\u0159\u00e1dn\u011b zjistili, na jak\u00e9m m\u00edst\u011b jsme spali. Na skalnat\u00e9m n\u00e1vr\u0161\u00ed\u010dku zde p\u016fvodn\u011b st\u00e1l velik\u00fd, uprost\u0159ed pukl\u00fd k\u00e1men. Na n\u011bm se m\u011bla zjevovat Panna Maria. Proto nad kamenem postavili kapli a pozd\u011bji i mohutn\u00fd poutn\u00ed kostel. Dal\u0161\u00ed kaple byla o n\u011bco n\u00ed\u017e ve svahu a zast\u0159e\u0161ovala l\u00e9\u010div\u00fd pramen, kter\u00fd zde vyv\u011bral. Fungoval zde i mal\u00fd kl\u00e1\u0161ter klarisek. P\u0159ed 1. sv\u011btovou v\u00e1lkou se uv\u00e1d\u011blo, \u017ee jde o t\u0159et\u00ed nejnav\u0161t\u011bvovan\u011bj\u0161\u00ed poutn\u00ed m\u00edsto ji\u017en\u00edch \u010cech. Po Mnichovsk\u00e9 dohod\u011b p\u0159ipadl Svat\u00fd k\u00e1men N\u011bmc\u016fm. M\u00edstn\u00ed nacisti zde v roce 1944 zavra\u017edili americk\u00e9ho letce, kter\u00fd sem sesko\u010dil p\u0159i hav\u00e1rii bombard\u00e9ru. Po roce 1948 bylo pak poutn\u00ed m\u00edsto zcela zni\u010deno, byla zde postavena kas\u00e1rna, v\u011b\u017e slou\u017eila pohrani\u010dn\u00edk\u016fm za hl\u00e1sku, v chr\u00e1mu se su\u0161ilo obil\u00ed a skladovala hnojiva a v kapli byly ust\u00e1jeny ovce. Kl\u00e1\u0161ter a dal\u0161\u00ed budovy byly zbo\u0159eny. Na druh\u00e9 stran\u011b hranice, v Rakousku byla postavena v 80. letech t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159esn\u00e1 replika kostela i s pukl\u00fdm kamenem. Po roce 1989 byla budova kostela za p\u0159isp\u011bn\u00ed N\u011bmc\u016f a Raku\u0161\u00e1k\u016f obnovena, z interi\u00e9r\u016f se v\u0161ak nedochovalo v\u016fbec nic. Kouzeln\u00e9 m\u00edsto a neuv\u011b\u0159iteln\u011b smutn\u00e1 historie.<\/p>\n\n\n\n

My si pobalili v\u011bci a pomalu se vydali na posledn\u00edch p\u00e1r kilometr\u016f k Doln\u00edmu Dvo\u0159i\u0161ti. Z nedalek\u00e9 vesni\u010dky Rybn\u00edk n\u00e1m v 11.00 odj\u00ed\u017ed\u011bl vlak, kter\u00fd jsme cht\u011bli stihnout. Na Dvo\u0159i\u0161ti jsme si v otev\u0159en\u00e9m kr\u00e1mku nakoupili n\u011bjakou tu sva\u010dinu do vlaku a pak u\u017e vy\u0161l\u00e1pli posledn\u00ed kilometr nahoru p\u0159es kopec k vlaku. A to byl, p\u0159\u00e1tel\u00e9, konec na\u0161eho putov\u00e1n\u00ed. Zase m\u011b to s v\u00e1mi bavilo. D\u00edky, kamar\u00e1di!<\/p>\n\n\n\n

Tudy jsme tak n\u011bjak zhruba \u0161li:<\/p>\n\n\n\n

https:\/\/mapy.cz\/s\/davosujadu<\/a><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\"\"<\/a> <\/p>\n

V posledn\u00edch proslun\u011bn\u00fdch z\u00e1\u0159ijov\u00fdch dnech l\u00e9ta P\u00e1n\u011b 2023 si na\u0161e WorWan\u00ed parti\u010dka po dvoulet\u00e9 odmlce napl\u00e1novala op\u011bt vy\u0161l\u00e1pnout na del\u0161\u00ed p\u011b\u0161\u00ed vandr. Cestovatelsk\u00e1 ikona, mistr Sl\u016f\u0148a, jsa si v\u011bdom na\u0161ich v\u011bkem st\u00e1le se sni\u017euj\u00edc\u00edch fyzick\u00fdch limit\u016f, navrhnul \u010dty\u0159denn\u00ed p\u0159echod Novohradsk\u00fdch hor v celkov\u00e9 d\u00e9lce lehce p\u0159es 80 kilometr\u016f. Drobn\u00fdm protest\u016fm n\u011bkter\u00fdch z\u00fa\u010dastn\u011bn\u00fdch \u2013 ve stylu jako\u017ee \u201enemaj\u00ed po\u0159\u00e1dn\u00e9 boty,\u201c nebo \u201e\u017ee p\u0159ece sl\u00edbili Militantovi, \u017ee pojedeme \u2026 pro pokra\u010dov\u00e1n\u00ed ve \u010dten\u00ed klikn\u011bte tady… → <\/span><\/a><\/p>\n","protected":false},"author":24,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_bbp_topic_count":0,"_bbp_reply_count":0,"_bbp_total_topic_count":0,"_bbp_total_reply_count":0,"_bbp_voice_count":0,"_bbp_anonymous_reply_count":0,"_bbp_topic_count_hidden":0,"_bbp_reply_count_hidden":0,"_bbp_forum_subforum_count":0,"footnotes":""},"categories":[1,6],"tags":[],"class_list":["post-2857","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezarazene","category-novinky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.worwani.eu\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/2857","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.worwani.eu\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.worwani.eu\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.worwani.eu\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/24"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.worwani.eu\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=2857"}],"version-history":[{"count":6,"href":"https:\/\/www.worwani.eu\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/2857\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":2875,"href":"https:\/\/www.worwani.eu\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/2857\/revisions\/2875"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.worwani.eu\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=2857"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.worwani.eu\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=2857"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.worwani.eu\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=2857"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}