{"id":725,"date":"2013-11-16T10:41:48","date_gmt":"2013-11-16T09:41:48","guid":{"rendered":"http:\/\/www.worwani.eu\/?page_id=725"},"modified":"2013-11-16T10:45:41","modified_gmt":"2013-11-16T09:45:41","slug":"lodni-denik-lineho-hrocha","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.worwani.eu\/?page_id=725","title":{"rendered":"Lodn\u00ed den\u00edk L\u00edn\u00e9ho Hrocha"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

\"hroch001\"Minul\u00fd t\u00fdden jsem doma \u00fapln\u011b n\u00e1hodn\u011b objevil d\u00e1vno zapomenut\u00fd unik\u00e1t \u2013 lodn\u00ed den\u00edk L\u00edn\u00e9ho Hrocha, historicky prvn\u00edho voru, co jsme kdy v Brod\u011b postavili. Je to skoro 16 let star\u00fd a nedokon\u010den\u00fd (mn\u011b bylo tehd\u00e1 17), ale mysl\u00edm, \u017ee je to docela zaj\u00edmav\u00fd po\u010dten\u00ed. P\u016fvodn\u00ed text jsem nechal bez jak\u00fdchkoli \u00faprav. Abyste v\u011b<\/i>d\u011bli, co se tam vlastn\u011b d\u011blo, vlo\u017eil jsem do toho p\u00e1r pozn\u00e1mek…<\/i><\/p>\n

Dne 10. 7. L.P. 1995 jsme kone\u010dn\u011b vypluli z posledn\u00ed v\u00fdspy civilizace na b\u0159ehu t\u00e9to \u0159eky na v\u00fdpravu za bohatstv\u00edm d\u00e1ln\u00fdch zem\u00ed a za nov\u00fdmi p\u0159evratn\u00fdmi objevy. Plavby se z\u00fa\u010dastnili nejukrutn\u011bj\u0161\u00ed obyvatel\u00e9 pir\u00e1tsk\u00e9ho ostrova Tortugy: brun\u00e1tn\u00fd captain Jari, krut\u00fd otrok\u00e1\u0159 Jan\u00e9z, odborn\u00edk p\u0159es rozli\u010dn\u00e9 jedy Sun a brut\u00e1ln\u00ed masov\u00fd vrah Don Danielson. Vyplut\u00ed prov\u00e1zely \u010detn\u00e9 \u00fatrapy. Doprovodn\u00fd kor\u00e1b byl z\u00e1hy potopen i s celou pos\u00e1dkou a n\u00e1kladem. Zlo\u010dinn\u00ed p\u00e1nov\u00e9 nep\u0159ej\u00edc\u00ed v\u00fdprav\u011b si mnuli ruce, ale L\u00edn\u00fd Hroch, by\u0165 jen s \u010d\u00e1st\u00ed pos\u00e1dky, kter\u00e1 se sta\u010dila je\u0161t\u011b p\u0159ed \u00fatokem nalodit, plul po \u0159ece d\u00e1l vst\u0159\u00edc nezn\u00e1mu. Dal\u0161\u00ed \u010d\u00e1st pos\u00e1dky musela j\u00edt n\u011bkolik kilometr\u016f po b\u0159ehu, ne\u017e L\u00edn\u00fd Hroch zakotvil v z\u00e1toce, kde mohli\u00a0kone\u010dn\u011b zbyl\u00ed n\u00e1mo\u0159n\u00edci vystoupit na palubu.<\/p>\n

Pluli jsme pod oblouky strom\u016f, z li\u00e1n na n\u00e1s v\u0159e\u0161t\u011bly opice a sk\u0159ehotali papou\u0161ci, kv\u011bty roztodivn\u00fdch tvar\u016f, barev i v\u016fn\u00ed se pop\u00ednaly ze skal a\u017e dol\u016f k vod\u011b a mezi nimi se m\u00edhali obrov\u0161t\u00ed barevn\u00ed mot\u00fdli.\u00a0Ob\u010das jsme zahl\u00e9dli ch\u00fd\u0161e domorodc\u016f, n\u011bkdy i cel\u00e9 vesnice. N\u011bkolik divoch\u016f st\u00e1lo ve vod\u011b a lovilo ryby, na m\u011bl\u010din\u00e1ch se v\u00e1leli hro\u0161i a divok\u00e1 prasata a okolo lodi pluli jako kl\u00e1dy nehybn\u00ed krokod\u00fdli. Ve\u010der se pomalu bl\u00ed\u017eil a z ba\u017ein se vyrojila mra\u010dna moskyt\u016f. Proto jsme zakotvili u opu\u0161t\u011bn\u00e9 domorod\u00e9 vesnice. Us\u00ednali jsme za zvuku tamtam\u016f a doufali, \u017ee p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed den bude dobr\u00e9 po\u010das\u00ed k dalek\u00e9 plavb\u011b.<\/p>\n

\"hroch007\"\/Jenom pro po\u0159\u00e1dek: Lodn\u00ed kucha\u0159 a travi\u010d Sun bylo Slun\u00ed\u010dko, krut\u00fd otrok\u00e1\u0159 Jan\u00e9z byl Mare\u010dek, Don Danielson jsem byl j\u00e1 a brun\u00e1tn\u00fd captain Jari byl fakt Jari. Doprovodn\u00fd kor\u00e1b byl Mare\u010dkovo nafukovac\u00ed kajak. N\u011bjak jsme<\/i>\u00a0ho na benz\u00ednce p\u0159efoukli a ne\u017e jsme ho po Humpoleck\u00fd donesli k \u0159ece, se stra\u0161nou r\u00e1nou n\u00e1m v oblaku b\u00edl\u00e9ho pr\u00e1\u0161ku bouchnul. Kdy\u017e jsme nasedli na Hrocha, zjistili jsme, \u017ee n\u00e1s \u010dty\u0159i i s bag\u00e1\u017e\u00ed neunese. Jeli jsme s Jardou sami do Okrouhlice, Slunce s<\/i>\u00a0Mare\u010dkem \u0161li na Sl\u016f\u0148ovic tat\u00edkovi do JZD vy\u0161kemrat du\u0161i od kombajnu…\/\u00a0<\/i><\/p>\n

R\u00e1no n\u00e1s zasko\u010dil \u00fatok divoch\u016f. Po krut\u00e9 bitce jsme se probili a\u017e k Hrochovi. Domorodci nedbali ztr\u00e1t a slep\u011b se vrhali znovu a znovu do boje. Zastavila je a\u017e st\u0159elba z lodn\u00edho d\u011bla. Rychle jsme napnuli plachty a vypluli na \u0159eku. V poledne jsme proplouvali obrovskou vesnic\u00ed. Domorodci zde byli p\u0159\u00e1tel\u0161t\u00ed a poda\u0159ilo se n\u00e1m od nich z\u00edskat n\u011bjak\u00e9 potraviny. Nedaleko za vs\u00ed se na b\u0159ehu vyh\u0159\u00edvali dva velc\u00ed podivn\u00ed pt\u00e1ci. Vyp\u00e1lili jsme po nich salvu z lodn\u00edho d\u011bla. Jeden odl\u00e9tl, ale druh\u00fd se za\u010dal zmaten\u011b motat. V n\u011bkolika minut\u00e1ch jsme ho ubili sekyrami.<\/p>\n

S p\u0159\u00edzniv\u00fdm v\u011btrem v z\u00e1dech jsme rychle pluli po proudu dol\u016f a brzy jsme usly\u0161eli temn\u00fd hukot vody \u017eenouc\u00ed se p\u0159es sk\u00e1ly. Hroch citeln\u011b zrychlil, ani\u017e bychom proti tomu mohli cokoliv d\u011blat a se svinut\u00fdmi plachtami se \u0159\u00edtil i s n\u00e1mi na palub\u011b do pekla skal, pe\u0159ej\u00ed a zr\u00e1dn\u00fdch v\u00edr\u016f. N\u011bkolik hodin jsme bojovali s b\u011bsn\u00edc\u00edm \u017eivlem. Vlny n\u011bkolik metr\u016f vysok\u00e9 si pohr\u00e1valy s lod\u00ed, bily s n\u00ed o sk\u00e1ly a n\u00e1m nezb\u00fdvalo nic jin\u00e9ho, ne\u017e se pevn\u011b dr\u017eet, kl\u00edt a modlit se. Po krut\u00e9m boji n\u00e1s kone\u010dn\u011b divok\u00e9 vlny vyvrhly na b\u0159eh. Objevila se vesnice. Vl\u00eddn\u00ed domorodci n\u00e1s zvali do sv\u00fdch ch\u00fd\u0161\u00ed. Sn\u011bd\u00e9 d\u00edvky p\u0159inesly m\u011bchy s lahodn\u00fdm n\u00e1pojem a my, zmrzl\u00ed a promo\u010den\u00ed, se nedali dvakr\u00e1t pob\u00edzet. Po t\u011ble se za\u010dalo rozl\u00e9vat teplo a dosud nepoznan\u00e9 blaho. Po chv\u00edli se n\u00e1m za\u010dala motat hlava a cht\u011blo se n\u00e1m sp\u00e1t. D\u00edvky nosily dal\u0161\u00ed m\u011bchy s pit\u00edm a my pili a pili a\u00a0pili… Moc si nepamatuji, jak jsme pluli d\u00e1l, jenom v\u00edm, \u017ee po\u0159\u00e1d n\u011bkdo padal do vody a v\u0161ude bylo plno moskyt\u016f. Upekli jsme barakudu chycenou r\u00e1no a spolu s podivn\u00fdm pt\u00e1kem zabit\u00fdm odpoledne jsme ji s chut\u00ed sn\u011bdli.<\/p>\n

\/<\/i>Spali jsme na zahr\u00e1dce n\u011bjak\u00e9 chaty. R\u00e1no n\u00e1s tam p\u0159epad maj<\/i>itel. M\u00e1lem p\u0159ejel Mare\u010dka, kterej se povaloval na cest\u011b, vykopal n\u00e1s ze spac\u00e1k\u016f a dal n\u00e1m dv\u011b minuty na \u00fastup. Za Sv\u011btlou se Jarou\u0161ovi povedlo nap\u00e1lit vzduchovkou do hlavy divokou ka\u010denu. J\u00e1 ji dod\u011blal p\u00e1dlem. Odpoledne jsme projeli Stvo\u0159idla, v kempu se lehce picli a pak popojeli je\u0161t\u011b asi kilometr. Ut\u00e1bo\u0159ili jsme se v lese, poru\u010dili Sluncovi, aby upekl ka\u010denu a vyrazili zp\u00e1tky do kempu pro pivo. N\u011bjak jsme se tam zapomn\u011bli. Kdy\u017e jsme se kone\u010dn\u011b dopot\u00e1celi zp\u00e1tky, Sl\u016f\u0148a je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d sed\u011bl u t\u00fd ka\u010deny. Byl to n\u011bjakej star\u0161\u00ed kousek a chutnal jak podr\u00e1\u017eka. \u0158ekli jsme, \u017ee to j\u00edst nebudem. Sl\u016f\u0148a dost prudil…\/\u00a0<\/i><\/p>\n

St\u0159eda 12.7.
\nProbudili jsme se brzy a zjistili, \u017ee v\u0161ude okolo jsou snad tis\u00edce mal\u00fdch krvela\u010dn\u00fdch besti\u00ed. N\u011bkter\u00e9 se n\u00e1m dokonce p\u0159ichytly na t\u011blo a s\u00e1ly krev. Mnoho jsme jich pobili, ale bylo jich zde \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc. Proto jsme rozvinuli plachty a rychle zmizeli. Jak jsme p\u0159ekotn\u011b prchali, ani jsme si nev\u0161imli, \u017ee do podpalub\u00ed se val\u00ed velk\u00fdm otvorem voda. Den se teprve probouzel a my kone\u010dn\u011b pluli po klidn\u00e9 vod\u011b.\u00a0Z mlhav\u00e9ho oparu nad \u0159ekou se no\u0159ily domorod\u00e9 ryb\u00e1\u0159sk\u00e9 veslice zakotven\u00e9 u b\u0159eh\u016f. Na stromech se nepohnul ani l\u00edstek a L\u00edn\u00fd Hroch se hoden sv\u00e9ho jm\u00e9na pomalu sunul bezv\u011bt\u0159\u00edm dop\u0159edu. Po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b se na b\u0159ez\u00edch \u0159eky za\u010daly zjevovat prvn\u00ed chatr\u010de a za chv\u00edli jsme u\u017e proplouvali \u00fapln\u00fdm domorod\u00fdm m\u011bstem. Zd\u00e1 se, \u017ee vliv evropsk\u00e9 kultury u\u017e pronikl i sem, z\u0159ejm\u011b d\u00edky n\u00e1v\u0161t\u011bv\u00e1m kupeck\u00fdch karavan a objevitelsk\u00fdch v\u00fdprav. Koryto \u0159eky zde bylo \u0161irok\u00e9, proud slab\u00fd a pomal\u00fd. O kus d\u00e1l jsme spat\u0159ili v\u011bt\u0161\u00ed plachetnici \u2013 snad otrok\u00e1\u0159sk\u00e1 lo\u010f. V\u011brni slibu, \u017ee budeme zkoumat a objevovat nezn\u00e1m\u00e9 zem\u011b a mimo to p\u0159ivezeme do Evropy cennosti a poklady zde z\u00edskan\u00e9, zah\u00e1kovali jsme onu lo\u010f a s \u0161\u00edlen\u00fdm \u0159evem obsadili jej\u00ed palubu. Hrstka otrok\u00e1\u0159\u016f se v\u016fbec nebr\u00e1nila. Z jejich plachetnice jsme z\u00edskali vodu, n\u011bjak\u00e9 potraviny a bednu zlat\u00fdch minc\u00ed. Pak jsme lo\u010f zap\u00e1lili a nechali ji ho\u0159\u00edc\u00ed uprost\u0159ed \u0159eky.<\/p>\n

\"hroch002\"<\/p>\n

Pluli jsme d\u00e1l, ale zd\u00e1lo se, \u017ee pon\u011bkud pomaleji ne\u017e jindy. Lo\u010f neobvykle hluboko pono\u0159en\u00e1 se zt\u011b\u017eka prod\u00edrala kup\u0159edu. Za\u010dali jsme v\u011bt\u0159it pohromu a \u0161plouch\u00e1n\u00ed v podpalub\u00ed n\u00e1s o tom jen ujistilo. Poklopem jsme spat\u0159ili, jak uvnit\u0159 plavou sudy a cel\u00fd ostatn\u00ed n\u00e1klad. Pos\u00e1dky se za\u010dala zmoc\u0148ovat panika, jen kormideln\u00edk chladnokrevn\u011b oto\u010dil kormidlem a obr\u00e1til lo\u010f p\u0159\u00edd\u00ed proti b\u0159ehu. Ozvala se r\u00e1na a pak drhnut\u00ed a v\u0161echno na palub\u011b bylo obrovskou silou vymr\u0161t\u011bno dop\u0159edu. To L\u00edn\u00fd Hroch najel na b\u0159eh. Cel\u00e1 p\u0159\u00ed\u010f te\u010f tr\u010dela z vody a my vid\u011bli obrovskou d\u00edru, ze kter\u00e9 se proudem valila voda. Na\u0161t\u011bst\u00ed n\u00e1m vl\u00eddn\u00ed domorodci poskytli pomoc a tak jsme zanedlouho op\u011bt vypluli. Po na\u0161ich zoufal\u00fdch prosb\u00e1ch se zdvihl v\u00edtr a my pluli pod pln\u00fdmi plachtami cel\u00e9 odpoledne. K ve\u010deru jsme zakotvili u dal\u0161\u00ed domorod\u00e9 osady.<\/p>\n

\/R\u00e1no jsme si na\u0161li ka\u017edej n\u011bkolik kl\u00ed\u0161\u0165at. J\u00e1 m\u011bl dokonce jedno v uchu. Fofrem jsme se sbalili a vypadli. Dopluli jsme do Led\u010de, kde jsme p\u0159epadli a vyplenili opu\u0161t\u011bn\u00fd molo, kter\u00fd se n\u011bkde utrhlo a plulo si samo voln\u011b po \u0159ece. Zjistili jsme, \u017ee n\u00e1m uch\u00e1z\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed du\u0161e. Jedin\u00fd, co bylo po ruce, byla auto\u0161kola. Kupodivu n\u00e1m to tam opravili. Ve\u010der jsme kotvili v Ch\u0159enov<\/i>ic\u00edch.\/<\/i><\/p>\n

\u010ctvrtek 13.7.
\n\"hroch004\"R\u00e1no po vyplut\u00ed jsme zjistili, \u017ee se v noci na lodi ukrylo n\u011bkolik domorod\u00fdch \u017een, snad je tam p\u0159it\u00e1hl n\u011bkter\u00fd z n\u00e1mo\u0159n\u00edk\u016f. Divo\u0161ky vypadaly ne\u0161kodn\u011b a tak jsme je prozat\u00edm ponechali na palub\u011b.\u00a0Proud zde byl rychl\u00fd a Hroch pod pln\u00fdmi plachtami svi\u017en\u011b plul kup\u0159edu. N\u00e1mo\u0159n\u00edci se protahovali na slunci a libovali si v kr\u00e1sn\u00e9m po\u010das\u00ed. Brzy ale bylo jasn\u00e9, \u017ee takov\u00e1 idyla nem\u016f\u017ee trvat v\u011b\u010dn\u011b \u2013 na obzoru se objevil mal\u00fd vodop\u00e1d. P\u0159irazili jsme ke b\u0159ehu t\u011bsn\u011b nad n\u00edm a vynosili z lodi v\u0161echny cennosti. Pr\u016flezy do podpalub\u00ed jsme ut\u011bsnili plachtou a v\u011bci, kter\u00e9 z\u016fstali na lodi, pevn\u011b p\u0159iv\u00e1zali. Za z\u00e1\u010f jsme zah\u00e1kli n\u011bkolik siln\u00fdch spleten\u00fdch lan, kter\u00fdmi pos\u00e1dka brzdila lo\u010f, odstr\u010dili Hrocha do proudu a ponechali ho v ruk\u00e1ch osudu. A ten, jak tolikr\u00e1t, n\u00e1s op\u011bt nezklamal. Lehce se p\u0159ehoupl p\u0159es okraj sk\u00e1ly, zabo\u0159il se p\u0159\u00edd\u00ed do zp\u011bn\u011bn\u00fdch vln a v mra\u010dnech vodn\u00ed t\u0159\u00ed\u0161t\u011b vplul do klidn\u00e9 vody pobl\u00ed\u017e vodop\u00e1du.<\/p>\n

N\u00e1mo\u0159n\u00edci na nic ne\u010dekali a rychle sko\u010dili do vody, aby se dostali na palubu lodi d\u0159\u00edv, ne\u017e ji proud odnese p\u0159\u00edli\u0161 daleko. Povedlo se! Nalodili jsme op\u011bt v\u0161echny v\u011bci a pluli d\u00e1l. Po n\u011bjak\u00e9 chv\u00edli se zvedl siln\u00fd v\u00edtr. Pod pln\u00fdmi plachtami se L\u00edn\u00fd Hroch dovedl hn\u00e1t pekeln\u011b rychle a tak kormideln\u00edkovi p\u0159ipravil opravdu hork\u00e9 chvilky. Ochladilo se a v d\u00e1lce bylo sly\u0161et h\u0159m\u011bn\u00ed. Domorodky st\u00e1ly v hlou\u010dku na z\u00e1di a o n\u011b\u010dem vzru\u0161en\u011b debatovaly. Z jejich gestikulace jsme pochopili, \u017ee ka\u017edoro\u010dn\u011b\u00a0v t\u011bchto dnech p\u0159ech\u00e1z\u00ed nad zem\u00ed krut\u00fd ork\u00e1n. Opravdu to vypadalo, \u017ee se schyluje k velk\u00e9 bou\u0159i, ale na\u0161t\u011bst\u00ed se mraky ztratily zrovna tak rychle, jak p\u0159i\u0161ly. Nad kopci se op\u011bt objevilo slunce, \u0159eka o\u017eila veslicemi ryb\u00e1\u0159\u016f a n\u00e1m v\u0161em se tak n\u011bjak ulevilo.<\/p>\n

Ud\u011blalo se takov\u00e9 vedro, \u017ee pt\u00e1ci us\u00ednali v letu a ryby z\u016fst\u00e1valy le\u017eet na hladin\u011b. Sb\u00edrali jsme je do ko\u0161\u016f a brzy jsme jich u\u017e m\u011bli tolik, \u017ee nebyly kam d\u00e1vat. Ospal\u00ed pt\u00e1ci n\u00e1m vr\u00e1\u017eeli do r\u00e1hnov\u00ed a padali p\u0159\u00edmo na palubu. Jeden obzvl\u00e1\u0161\u0165 velk\u00fd p\u0159erazil vratir\u00e1hno a v p\u00e1du je\u0161t\u011b sta\u010dil zdemolovat kormideln\u00ed budku. Kormidlo se roztan\u010dilo a uvoln\u011bn\u00e9 \u0159et\u011bzy za\u010daly likvidovat podpalub\u00ed. Neovladateln\u00fd Hroch n\u011bkolikr\u00e1t narazil p\u0159\u00edd\u00ed do b\u0159ehu, ne\u017e uv\u00edzl v p\u00eds\u010dit\u00e9 z\u00e1to\u010din\u011b. Vratiplachta vl\u00e1la nad celou z\u00e1d\u00ed jako z\u00e1voj. Pos\u00e1dka se dala bez me\u0161k\u00e1n\u00ed do oprav a po dvou hodin\u00e1ch jsme mohli plout d\u00e1l. V pob\u0159e\u017en\u00edm porostu jsme spat\u0159ili dal\u0161\u00edho obrovsk\u00e9ho pt\u00e1ka. S nabit\u00fdmi d\u011bly na levoboku jsme se pomalu sunuli okolo. Na povel kapit\u00e1na zazn\u011bla mohutn\u00e1 salva, k\u0159ov\u00ed na b\u0159ehu zmizelo a pt\u00e1k t\u011b\u017ece vzl\u00e9tl. P\u00e1lili jsme po n\u011bm z mu\u0161ket, ale zanedlouho u\u017e byl z dost\u0159elu.<\/p>\n

V tu chv\u00edli u\u017e jsme ale m\u011bli jin\u00e9 starosti \u2013 hl\u00eddka z ko\u0161e hl\u00e1sila p\u0159ed n\u00e1mi mrak vodn\u00ed t\u0159\u00ed\u0161t\u011b. Nikdo nepochyboval o tom, \u017ee se bl\u00ed\u017e\u00edme k vodop\u00e1du, jak\u00fd jsme dosud na na\u0161\u00ed plavb\u011b nevid\u011bli.\u00a0Vysok\u00e9 skalnat\u00e9 b\u0159ehy nenab\u00edzely mo\u017enost k zakotven\u00ed a vylo\u017een\u00ed n\u00e1kladu, jako jsme to ud\u011blali r\u00e1no, a tak jsme se rozhodli riskovat a najet s Hrochem p\u0159\u00edmo do vodop\u00e1du. V\u0161echny v\u011bci na palub\u011b i v podpalub\u00ed jsme pevn\u011b p\u0159ipoutali a dokonale ucpali v\u0161echny otvory. Pak jsme se zbytkem lan p\u0159ipoutali ke st\u011b\u017e\u0148\u016fm. Jen domorodky cht\u011bly z\u016fstat voln\u00e9. V tu chv\u00edli kormideln\u00edk oto\u010dil Hrocha p\u0159\u00edmo proti vodop\u00e1du. S hrd\u011b vlaj\u00edc\u00ed vlajkou a t\u0159epotaj\u00edc\u00edmi se plachtami se \u0161kuner p\u0159ehoupl p\u0159es skaln\u00ed okraj a padal dol\u016f, kde cel\u00fd i s n\u00e1mi zmizel pod vodou, aby se po n\u011bkolika vte\u0159in\u00e1ch op\u011bt vyno\u0159il, k na\u0161\u00ed nev\u00fdslovn\u00e9 radosti \u00fapln\u011b bez po\u0161kozen\u00ed. Jen domorodky se p\u0159\u00edli\u0161 neradovaly. P\u0159i dopadu lodi na hladinu byly n\u00e1razem vymr\u0161t\u011bny p\u0159es palubu a v m\u017eiku se\u017er\u00e1ny krokod\u00fdly, kte\u0159\u00ed zde \u010d\u00edhali na svoji ko\u0159ist.<\/p>\n

\/…V Ch\u0159enovic\u00edch n\u00e1s ne\u010dekan\u011b p\u0159epadly K\u00e1\u010d, Kl\u00e1rka a Ir\u010da, kter\u00fd se vracely odn\u011bkud z Moravy. Mare\u010dek v noci u n\u011bjak\u00fdho bar\u00e1ku ukradl obrovitou du\u0161i. Nazvali jsme ji \u017delva, zv\u011bt\u0161ili s n\u00ed vor a tak mohly holky jet r\u00e1no s n\u00e1ma. Cestou jsme\u00a0<\/i>sjeli jeden men\u0161\u00ed jez a k odpoledni se dohrabali do Horky. Tam se n\u00e1m necht\u011blo Hrocha rozeb\u00edrat, tak\u017ee jsme ho prost\u011b cel\u00fdho hodili z jezu dol\u016f. Holky odtud jely dom\u016f.\u00a0<\/i><\/p>\n

\"hroch003\"Spravili jsme potrhan\u00e9 oplacht\u011bn\u00ed a po kr\u00e1tk\u00e9m odpo\u010dinku pluli d\u00e1l. Kapit\u00e1n p\u0159ik\u00e1zal vyvalit soudky s rumem a pilo se a pilo… V tom jsme zpozorovali ve vod\u011b po obou b\u0159ez\u00edch mohutn\u00e1 hejna velik\u00fdch vodn\u00edch pt\u00e1k\u016f. V opileck\u00e9m rozja\u0159en\u00ed polovina pos\u00e1dky nask\u00e1kala do \u010dlun\u016f a vyzbrojena sekyrami plula k jednomu z hejn. Do toho p\u00e1lil Hroch salvy ze v\u0161ech d\u011bl. U b\u0159ehu lodn\u00edci vysk\u00e1kali z \u010dlun\u016f a pustili se do pt\u00e1k\u016f, kte\u0159\u00ed zd\u011b\u0161en\u011b rejdili, ale nevzl\u00e9tli. Tento lov skon\u010dil ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b. Netu\u0161ili jsme, \u017ee tito pt\u00e1ci jsou pro zdej\u0161\u00ed obyvatele posv\u00e1tn\u00ed, ale kdy\u017e z bu\u0161e p\u0159il\u00e9tla spr\u0161ka otr\u00e1ven\u00fdch \u0161\u00edp\u016f a \u0161\u0165avnat\u00fdch domorod\u00fdch nad\u00e1vek, na\u0159\u00eddil kapit\u00e1n zvednout kotvy. P\u0159edt\u00edm jsme ale do podrostu vyp\u00e1lili salvu kart\u00e1\u010dov\u00fdch st\u0159el.<\/p>\n

Od t\u00e9 chv\u00edle se za\u010daly a\u017e dlouho do noci oz\u00fdvat po obou b\u0159ez\u00edch \u0159eky tamtamy. Neb\u00e1li jsme se, proto\u017ee jsme disponovali zna\u010dnou palebnou silou. Nastal ve\u010der a z ba\u017ein se vyrojila snad je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed hejna moskyt\u016f ne\u017e obvykle. Museli jsme zakotvit a nasb\u00edrat d\u0159evo pro no\u010dn\u00ed plavbu. V lese na n\u00e1s za\u00fato\u010dilo n\u011bkolik divoch\u016f, ale hladce jsme si s nimi poradili. V k\u00e1d\u00edch na lodn\u00edch boc\u00edch jsme zap\u00e1lili ohn\u011b a moskyti n\u00e1m pot\u00e9 dali pokoj. Pomalu se stm\u00edvalo, na b\u0159ez\u00edch se za\u010dala objevovat oran\u017eov\u00e1 sv\u011btla ryb\u00e1\u0159sk\u00fdch oh\u0148\u016f, v \u0159ece se tu a tam mrskla ryba a saran\u010data a cik\u00e1dy za\u010daly zp\u00edvat svoje p\u00edsn\u011b. Jen tamtamy zn\u011bly d\u00e1l. Hroch se v bezv\u011bt\u0159\u00ed pomalu sunul kup\u0159edu, vzduch se m\u00edsil s v\u016fn\u00ed pe\u010den\u00fdch ryb. Do toho sv\u00edtil M\u011bs\u00edc sv\u00fdm na\u017eloutl\u00fdm sv\u011btlem. Snad n\u00e1m p\u0159\u00e1l \u0161\u0165astnou cestu. K p\u016flnoci se z d\u00e1lky za\u010dalo oz\u00fdvat hu\u010den\u00ed, p\u0159edzv\u011bst dal\u0161\u00edho vodop\u00e1du. Pomalu jsme dopluli a\u017e k n\u011bmu, zakotvili, rozd\u011blili hl\u00eddky a pod jejich ochranou spali neru\u0161en\u011b a\u017e do r\u00e1na.<\/p>\n

\/M\u00edrn\u011b podrou\u0161eni jsme dopluli do Zru\u010de. Tam jsme zase zkou\u0161eli lovit ka\u010deny, ale n\u011bjakej man\u00edk n\u00e1s p\u011bkn\u011b sprdnul. Zatopili jsme si v hrnci, kterej jsme n\u011bkde cestou na\u0161li a ve kter\u00fdm se za norm\u00e1ln\u00edch okolnost\u00ed chladily lahv\u00e1\u010de a Slunce n\u00e1m op\u00edkalo \u0161pek. Pozd\u011b v noci jsme dojeli k jezu v Ch\u00e1be\u0159ic\u00edch, usoudili, \u017ee d\u00e1l to nep\u016fjde a zalehli doprost\u0159ed kop\u0159iv.\/<\/i><\/p>\n

\"hroch006\"…Tady lodn\u00ed den\u00edk L\u00edn\u00e9ho Hrocha kon\u010d\u00ed. Z matn\u00fdch \u00fatr\u017ek\u016f pam\u011bti a m\u00e9ho star\u00e9ho canc\u00e1ku jsem je\u0161t\u011b sestavil zhruba toto: V p\u00e1tek r\u00e1no jsme s Mare\u010dkem vyloupili n\u011bjakou zahradu.\u00a0Ve sklen\u00edku m\u011bli bohu\u017eel hl\u00eddac\u00ed vosu a ta si Mare\u010dka trochu podala. Cestou do Sob\u011b\u0161\u00edna jsme p\u0159est\u00e1li pod n\u011bjak\u00fdm mostem za K\u00e1covem p\u0159\u00ed\u0161ernou bou\u0159ku. Sl\u016f\u0148a musel nutn\u011b na velkou. Bohu\u017eel si d\u0159epnul rovnou pod odvod\u0148ovac\u00ed rouru… V Sob\u011b\u0161\u00edn\u011b jsme se, co si tak vzpom\u00edn\u00e1m, hrub\u011b zpili. R\u00e1no jsme dojeli do \u0160ternberka. Tam jsme z Hrocha odstrojili du\u0161e a nechali ho chud\u00e1ka pod mostem pobl\u00ed\u017e dne\u0161n\u00ed Honz\u00edkovo chaloupky. Pak jsme odjeli vlakem na Stvo\u0159idla, kde jsme se nejsp\u00ed\u0161 zase hrub\u011b zpili. A t\u00edm skon\u010dila velkolep\u00e1 objevitelsk\u00e1 cesta \u0161kuneru L\u00edn\u00fd Hroch a jeho hrdinn\u00e9 pos\u00e1dky…<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\"hroch001\"Minul\u00fd t\u00fdden jsem doma \u00fapln\u011b n\u00e1hodn\u011b objevil d\u00e1vno zapomenut\u00fd unik\u00e1t \u2013 lodn\u00ed den\u00edk L\u00edn\u00e9ho Hrocha, historicky prvn\u00edho voru, co jsme kdy v Brod\u011b postavili. Je to skoro 16 let star\u00fd a nedokon\u010den\u00fd (mn\u011b bylo tehd\u00e1 17), ale mysl\u00edm, \u017ee je to docela zaj\u00edmav\u00fd po\u010dten\u00ed. P\u016fvodn\u00ed text jsem nechal bez jak\u00fdchkoli \u00faprav. Abyste v\u011b<\/i>d\u011bli, co se tam vlastn\u011b d\u011blo, vlo\u017eil jsem do toho p\u00e1r pozn\u00e1mek…<\/i><\/p>\n

Dne 10. 7. L.P. 1995 jsme kone\u010dn\u011b vypluli z posledn\u00ed v\u00fdspy \u2026 pro pokra\u010dov\u00e1n\u00ed ve \u010dten\u00ed klikn\u011bte tady… → <\/span><\/a><\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"parent":220,"menu_order":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","template":"","meta":{"_bbp_topic_count":0,"_bbp_reply_count":0,"_bbp_total_topic_count":0,"_bbp_total_reply_count":0,"_bbp_voice_count":0,"_bbp_anonymous_reply_count":0,"_bbp_topic_count_hidden":0,"_bbp_reply_count_hidden":0,"_bbp_forum_subforum_count":0,"footnotes":""},"class_list":["post-725","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.worwani.eu\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/725","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.worwani.eu\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.worwani.eu\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.worwani.eu\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.worwani.eu\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=725"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/www.worwani.eu\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/725\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":733,"href":"https:\/\/www.worwani.eu\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/725\/revisions\/733"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.worwani.eu\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/220"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.worwani.eu\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=725"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}